I wrote this essay for Level magazine, published in January 2025.
Naše civilizace čelí bezprecedentním výzvám. Umělá inteligence zruší hodnotu lidské práce a zničí tradiční ekonomickou sílu. Autoritářské státy ohrožují liberální demokracii, zatímco Evropa ustupuje do pohodlné průměrnosti. Pokud se nedokážeme přizpůsobit, nečelíme jen úpadku – riskujeme, že se staneme irelevantními ve světě nových velmocí. Nejsou to jen problémy – jsou to katalyzátory další evoluce civilizace.
Jako podnikatel a herní vývojář jsem poznal, že přežití znamená změnu. Vedení herního studia a vývoj Space Engineers mě naučily, že úspěch je neustálý boj – čelit nejistotě trhu, budovat tým, překonávat technické výzvy, reagovat na komunitu. Stejný princip teď platí pro celou civilizaci.
Abychom tyto výzvy zvládli, musíme nejdřív porozumět jak civilizace funguje. Je to složitý systém pravidel a vazeb, který určuje náš osud. A nyní máme poprvé v historii nástroje, které nám umožňují tento systém systematicky testovat a vylepšovat. Pomocí pokročilých simulací můžeme zkoumat, jak se společnosti vyvíjejí – testovat mocenské rovnováhy, ekonomické modely a systémy správy. Simulováním potenciálních budoucností můžeme identifikovat, které systémy zachovávají svobodu a zároveň podporují inovace, které ekonomické modely zabrání kolapsu, když práce ztratí hodnotu, a jak vyvážit centralizovanou efektivitu s distribuovanou odolností. Není to teorie – je to prototypování budoucnosti lidstva.
Evropa stojí ochromena pohodlím, zatímco ostatní utvářejí budoucnost. Naše dědictví vědecké revoluce, architektonických divů a demokratických hodnot dokazuje naši schopnost velikosti. Přesto dnes Evropa paralyzuje pokrok přeregulací, dusí ambiciózní projekty přehnanou opatrností kapitálu a tříští své síly národními zájmy. Místo technologické suverenity řešíme work-life balance, místo tvrdé práce hledáme pohodlí, a místo odvážných vizí se topíme v byrokracii. Naše vzdělávání upřednostňuje národní identitu před evropskou, zapomínáme na dědictví velkých Evropanů – od Archimeda po Koperníka – kteří formovali moderní svět. Potřebujeme nový evropský sen, který kombinuje americký technologický optimismus s něčím jedinečně naším – vizí civilizačního měřítka.
Budoucnost vyžaduje grandiózní vizi. Představte si multi-planetární civilizaci, kde průlomy v dlouhověkosti překonávají omezení smrti. Kde vesmírná výroba a těžba asteroidů poskytují neomezené zdroje. Kde AI a lidé dosahují skutečné symbiózy. Není to zbožné přání – je to plán, který musíme urychlit. Alternativa? Sledovat z postranní čáry, jak ostatní utvářejí osud lidstva.
Silná civilizace potřebuje silné jedince. Musíme se stát odolnějšími – fyzicky i mentálně – abychom zvládli nepředvídatelné výzvy budoucnosti. To znamená čelit výzvám přímo, aktivně vyhledávat obtížné situace a růst skrze jejich překonávání. Nejde o to se jen chránit a vyhýbat rizikům – musíme posilovat naše schopnosti, abychom v nových výzvách prosperovali. Každé takové rozhodnutí nám buď otevírá, nebo zavírá dveře do budoucnosti. Příklad? Pohodlná závislost na jediném zdroji energie versus odolná diverzifikace. Specializace na jedinou dovednost versus všestranný rozvoj. Civilizace omezená na Zemi versus civilizace připravená dobývat vesmír. Pohodlná společnost nemůže v tomto světě přežít. Omezování našeho růstu ve jménu bezpečí a pohodlí je cesta k zániku.
Ekonomická revoluce není na cestě – je tady. Když AI nahradí lidskou práci, tradiční práce ztratí hodnotu. Význam bude mít pouze vlastnictví kapitálu, půdy a zdrojů. Tento převrat v základech ekonomiky by mohl buď otřást společenskou stabilitou, nebo nás přimět vytvořit zcela nové modely distribuce bohatství a ekonomické participace. Zatímco ostatní diskutují o postupných řešeních, my musíme navrhnout a otestovat zcela nové ekonomické systémy pro svět, kde lidská práce nemá hodnotu. Každý den prodlení zvyšuje riziko.
Prostřednictvím sofistikovaných simulací můžeme prozkoumat a optimalizovat tyto budoucnosti. Už si nehrajeme – architektujeme další iteraci civilizace. Poprvé můžeme být vědomými tvůrci budoucnosti, nikoliv pasivními uživateli.
Náš moment volby nastal. Můžeme přijmout odvážnou transformaci nebo se držet známého úpadku. Další renesance potřebuje stavitele, ne filozofy. Evropa potřebuje činitele, ne debatéry. Každá individuální akce – ať už je to učení se novým dovednostem, zahájení ambiciózních projektů nebo budování nových technologií – přímo utváří budoucnost civilizace. Podívejte se na svůj vlastní život – maximalizujete možnosti nebo minimalizujete rizika? Vytváříte hodnotu nebo ji jen konzumujete? Budujete budoucnost nebo se před ní skrýváte?
Věk pohodlné průměrnosti skončil. Budoucnost patří těm, kteří se odváží ji utvářet. Zůstanete divákem nebo se stanete katalyzátorem? Systém se mění. Budoucnost se načítá. Další velká transformace čeká na své průkopníky. Každý den čekání je den, kdy někdo jiný rozhoduje o vaší budoucnosti. Budete jedním z nich?
Share your thoughts in the comments below – I read them all, and they’re one of my favorite parts of making our games.
Subscribe and get an email whenever I publish a new post!
